100 happy days - 16 dní

Na Instagramu publikuji už šestnáct dní věci, co mi udělaly radost. Tady se můžete podívat, které to byly, v plné kvalitě.

Jaro Heliosem

Travelers

Výlet do nedalekého okolí. Výprava čítala: mě, china Méďu, Helios 44-2, Nikkor 40 mm, hippie batoh, moje nové tenisky. Téměř ideální složení :D

Pidimužíci Heliosem

Řeknu vám, že fotit dva neposedné psí kluky objektivem, který má jenom manuální ostření a ostří jen do dvou metrů, je vážně něco. Ze sta fotek jsou pak třeba jenom tři povedené. Bohužel jsem omylem smazala složku se všemi fotkami, takže tohle je to jediné, co se dochovalo, ale řekla bych, že také nejlepší. Každopádně miluju ten bokeh a světelnou kresbu, kterou Helios dokáže zachytit.

Psi

Méďa a Činda někdy předvádí fakt nehorázné roztomilosti <3 :D Dneska vám chci ukázat jenom pět fotek mých kluků, které jsem nasbírala za poslední asi dva týdny.

Anastasie

 Ahoj! Omlouváme se za extrémní neaktivitu na blogu. Ale alespoň tedy já už jsem si dala do předsevzetí víc se blogu věnovat :) 

Dneska vám přináším fotky z 29. prosince minulého roku. Byla pořádná zima a všechny jsme myslely, že zmrzneme (až na koníka Stázku). Z tohoto focení se můžete těšit na další várku fotek s majitelkou koně a její kamarádkou :)

Psimbušky #3 - Podzim

Psimbušky #2

Čindovi jsme pořídili růžový kšíry, protože, jak cituju mámu, "je to taková holčička" :D Navíc musí být moderní a růžová mu sluší. Jinak tahle fotoprocházka byla docela něco, uhlídat dva pacholky a ještě foťák. Nakonec jsem to ale zvládla, až na drobnou ztrátu: ztratila jsem paštiku pro kluky :D

Jinak je toto foceno v září.

Random #2 - Můj luxusní předpodzim

Luxusně krásné slunné podzimní dny. Léto už je pryč, ale podzim se ještě neprojevil. Týden jsem ležela doma a teď si ho chci co nejvíc užít, dokud je teplo. Dneska jsem vyrazila s mámou a Psimbuškama na procházku, ale nevyfotila jsem vůbec nic, až na jednu nepovedenou fotku Médi a tyhle stromy. Už se nemůžu dočkat na focení s Heather. Už se nemůžu dočkat barev a pravého podzimu <3

Psimbušky

Méďa

Myslím, že jsem to ani nepsala, ale z jednoho psa máme dva. Ukecali jsme s mámou tátu a... Máme Čindu (menší) a Méďu (tlustší, s jedním okem bílým). Jsou to bráchové, narození 9. 3. 2014, takže jim teď je pět měsíců. Méďu jsme si vzali o tři týdny později.

Hebký japonský chin

Pod postelí :D

Činda, alias Pindulín/Andulín se už u nás zabydlel se vším všudy. I přes to, že jsem nechtěla, už spí u mě v posteli a to přímo na polštáři a pod peřinou. A novinka, budeme mít ještě jednoho china, jeho bratříčka! :D

Zviřo

Black and white loveliness

Moje jediná láska Čiky <3 Asi nebyla úplně šťastná, že jsem jí šla budit s foťákem, ale nakonec se fotky povedly. Původní barvy byly hrozné, takže jsem je hodila do černobílé a teď se nemůžu vynadívat :D 

First and last snow

Věřte tomu nebo ne, tyhle fotky jsou z listopadu. Poprvé nasněžilo a já šťastně běžela fotit. Od tý doby skoro nic. Však ono se to v dubnu zase vysněží, že. Každopádně dokud nikdo není ze sněhu otrávený, tady jsou moje fotky :).

Čiky

 Dneska bych vám chtěla představit svého pejska Čiky. To je zkratka z jejího papírového jména Chachiko pod Měndou :D. Je japonský chin a už je jí úctyhodných 13 let. Není správně zbarvená, protože má černý flek jenom kolem jednoho oka. 

Zhruba před pěti lety oslepla - má šedý a zelený zákal. I přes to ale neztratila chuť do života a pořád si moc ráda hraje a chodí na procházky.

 Abych to zkrátila, je to láska mého života =D. To ona se mnou přetrpěla moje dětství, kdy jsem ji cpala do oblečků pro panenky a vozila v kočárku a doteď mi trpí nejrůznější přezdívky, jako třeba Šeman, Čupakabra, Šmaša a podobně.

Oči jsem jí nijak neupravovala, i když bych samozřejmě mohla. Chci, abyste viděli, jaká je a jak moc ji mám ráda právě takovou :).