Abyste zažili skutečnou chuť Indonésie, je třeba se nebát

12:43:00 Tereza Vlčková 0 Comments

V létě jsem strávila tři týdny v Indonésii a z tamějšího jídla jsem byla vyděšená i fascinovaná zároveň. Ochutnejte alespoň kousek téhle exotické země spolu se mnou!

V Indonésii jsme měli díky mému bratrovi možnost procestovat zajímavá místa, poznat hlouběji pravou indonéskou kulturu a lidi, k čemuž se člověk při válení na pláži přece jen hned tak nedostane.
Ačkoli jídlo vypadalo kolikrát velmi děsivě, vzpomínám jenom v dobrém. Sice mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla a překonala všechny bariéry, které jsem v sobě vystavěla, například ohledně hygieny, ale stálo to za to.

Kupat tahu, tradiční indonéské jídlo, které seženete na každém rohu. Barevné "brambůrky" jsou ze smažené rýže, pro efekt je zde kdosi přibarvil. Kupat tahu je nasládlé jídlo z nudlí a hutné arašídové omáčky.
  Indonésané mají obecně rádi sladké. Například sladký čaj se v Indonésii pije po litrech. Všichni, včetně domorodců, pijí balenou vodu z plastových lahví a barelů, které najdete úplně všude. Vodou, která teče z kohoutku, se cizincům nedoporučuje ani čistit si zuby. Když si ovšem někde dáte čaj, většinou z balené vody není, a mnohdy ho nedostanete ani úplně horký, takže si lze snadno odvodit, že voda varem rozhodně neprošla. V tomto případě nezbývá než doporučit očkování proti tyfu, které můžete pořídit v Česku za pár stovek, a přehnaně se nezabývat hygienou, protože potom byste nemohli pozřít ani vypít vůbec nic.


V Indonésii převažují smažená jídla. Smažená na hodně použitém oleji. Ačkoli by člověk mohl očekávat, že mu po nich bude těžko, z nějakého důvodu tomu tak vůbec není. Stejně tak třeba z vajíček, která vám připraví přímo na ulici; křepelčí vajíčka jsem jedla spolu se smaženým tofu, které je v Indonésii také velmi oblíbené, na špízu, který byl připravený přímo na ulici. Oblíbenou pochoutkou je i smažený banán.


  


Všude podél silnic najdete podobné jídelny; prosklená výloha, ve které je vystavené jídlo i přes denní teploty okolo pětatřiceti stupňů. Jak se děje, že se jídlo nekazí, mi bylo celou dobu záhadou, ale je tomu tak. Rýži mají obvykle připravenou dopředu v rýžovarech, a za nízké ceny si můžete vybrat pokrm podle chuti. Prodává se smažené tofu, kuřecí stehna, křepelky, zelené fazolky, ale i kůže nebo ryby. Na zelené pokrmy je ovšem třeba dávat si pozor, velmi často obsahují zelené či červené chilli papričky a dost pálí. 
Sice to vypadá jako párek, ale s masem to nemá nic společného... jaké je složení si ani netroufám hádat




Co se týče výrobků, na které jsme zvyklí, i ty v Indonésii seženete poměrně bez obtíží. A co je na tom nejlepší, celkem levně. 295 ml Coca-Coly stojí okolo 4 rupií, tedy 8 korun. Stejně tak třeba džusy jako Cappy. Sušenky Oreo seženete v indonéských supermarketech v mnoha příchutích, od kokosu po zmrzlinu, přičemž balíček stojí okolo šestnácti korun. Pro milovníky piva je ovšem horší zpráva  protože je Indonésie z 80 % muslimská země, alkohol zde není takřka vůbec k dostání. A když už, tak samozřejmě ne levně. Běžně si můžete koupit pivo Bintang, tři čtvrtě litru kolem 80 korun. Redbull, který známe u nás, pochází z Thajska. V Indonésii se prodává pod názvem Kratingdaeng, je podle původní receptury, bez bublinek a lahvička stojí osm korun.
Indonéské jídlo je opravdu rozmanité a jiné. Mimo to v této zemi najdete spousty paradoxů; jedla jsem jak v luxusní restauraci, jejíž ceny byly srovnatelné s těmi našimi, tak u pouličních stánků a v jídelnách, a to byly momenty, kdy jsem se častokrát děsila, co všechno bych mohla chytit, ale nechytila jsem nic, a ta jídla byla z nejlepších, jaká jsem kdy jedla.

You Might Also Like

0 komentářů: